V expozici Příběh kamene uvidíte keltskou loď a další unikáty. Račte vstoupit!
20. 05. 2024 – 30. 09. 2024
Expozice geologie, archeologie a lapidária Vlastivědného muzea Olomouc
Zveme vás do unikátní expozice nazvané PŘÍBĚH KAMENE , která nabízí deset tematických zastavení. Poznáte příběh kamene od jeho nejstarších dějin po období novověku. Kámen je zde představen ve třech základních formách: jako hornina, poté opracovaný do podoby nástroje a nakonec přetvořený v umělecké dílo. Expozice Vlastivědného muzea se nachází v barokních sklepních prostorách paláce bývalé jezuitské univerzity v ulici Denisova 30.
Kámen se rodí, proměňuje a zaniká, stejně jako člověk.
Kámen má různou podobu a vlastnosti, stejně jako člověk.
Kámen by mohl vyprávět, kdyby měl ústa, stejně jako člověk.
Seznámíte se s geologií města Olomouce a okolím, s množstvím rozmanitých hornin, zkamenělin, rud a minerálů, které se v této oblasti vyskytují. Další část expozice je věnována kamenným nástrojům z archeologické sbírky muzea, a to od jednoduchých valounových artefaktů až po precizně provedené kusy, dokládající zručnost našich předků. Své místo zde nalezl i keltský monoxyl, který byl objeven v roce 1999 u břehu mohelnického jezera. Poslední část expozice, vytvořená ze sbírky lapidária, prezentuje kamenné sochy, reliéfy či architektonické články od doby románské po baroko. K nejvzácnějším artefaktům zde patří bohatě zdobené fragmenty z románského paláce zbudovaného v Olomouci v první polovině 12. století biskupem Jindřichem Zdíkem i architektonické články z přilehlé katedrály sv. Václava z konce století třináctého. Památky sepulkrálního rázu prezentují gotické náhrobky a náhrobníky nebo manýristické epitafy. Mimořádné místo v celé expozici zaujímají boží muka z Hodolan (1527 či 1531), která patří k nejstarším na Moravě, a renesanční portál ze Zvole (1552) s dochovanými kamenickými značkami. Barokní památky zastupují povětšinou figurální reliéfy a sochy světců, zdobící původně některé z olomouckých staveb.
Loď byla ručně vydlabána z kmene dubu. Člun pochází z období zhruba 300 let před naším letopočtem. Nákladní nebo kupecká loď mohla nést tři osoby a až 800 kilogramů nákladu. Vody řeky Moravy brázdila v období osídlení Moravy Kelty, v mladší době železné.
Kamenná sekera nalezená v roce 1929 v poli u Bystročic patří k největším exponátům svého druhu, které se nám dochovaly až do dnešních dní. Ve své době musela být vysoce ceněna. Nástroj je vyroben z jadeitu. Surovina na jeho výrobu pochází z dílen na svahu hory Monte Viso, která se leží poblíž francouzsko italských hranic. Sekera je dokladem obchodních vztahů mezi našimi kraji a územím severní Itálie, které od sebe dělí osm set kilometrů.
Jedny z nejstarších dochovaný božích muk na Moravě stály původně na spojovací cestě z Nového Světa do Hodolan. Zde byl v roce 1527 zavražděn Adam Stolbašský z Doloplaz, jehož násilnou smrt dílo připomínalo. V současné době stojí na původním místě kopie, originál je součástí expozice Příběh kamene.
Památka na okupaci Olomouce švédskou armádou (1642-1650). Kamenná deska s vytesaným znakem Švédského království a monogramem CRS (Christina Regina Scueciae = Kristina královna Švédska) byla osazena na takzvanou Dolní bránu v ústí dnešní Laffayetovy ulice.
Pískovcová socha se zbytky zlacení zobrazující svatého Mořice pochází z období kolem roku 1690. Zobrazuje světce jako vojáka majícího přes brnění plášť sepnutý na prsou sponou a na hlavě mitru. Do Olomouce pronikl jeho kult již v 10. století.
PŘÍBĚH KAMENE
Expozice geologie, archeologie a lapidária Vlastivědného muzea Olomouc
Denisova 30
OTEVÍRACÍ DOBA
květen – září denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.
Poslední návštěva 45 minut před koncem otevírací doby.
